Když se z plánování stane sbírka samolepek 💗

Plánování nemusí být jen o povinnostech. Někdy se z něj stane malý každodenní rituál plný radosti, tvoření a samolepek. Jeden upřímný příběh o tom, jak snadno může kreativní plánování přerůst v hromadění — a proč je nakonec nejdůležitější radost z tvoření a komunita lidí, kteří to cítí stejně 💗

😊 Jak to celé začalo

Zdravím všechny fanynky Elis, plánování a tvoření 😊

V této facebookové skupině jsem relativně nová, připojila jsem se k Vám zhruba před půl rokem, ale plánování je mým koníčkem skoro 15 let. A i když ne vždy je můj život natolik hektický a náročný, abych si musela vést podrobný diář, tak je to něco, u čeho si odpočinu a co mi přináší radost, protože moje dušička vždy pookřeje, když můžu nalepit někam samolepku nebo napsat to-do list 😃

V mém článku bych se chtěla zaměřit na můj problém s hromaděním samolepek, protože doufám, že nejsem jediná, kdo má stejný problém :D

✏️ Od jedné propisky k samolepkové závislosti

Když jsem si na střední škole pořídila svůj první diář, vystačila jsem si s jednou propiskou. Zapisovala jsem si jen, kdy máme odevzdat jaký úkol nebo kdy píšeme písemku a nějaké barevné odlišení nebo aby zápisky vypadaly hezky, jsem neřešila.

Po střední škole jsem se do plánování vrhla naplno a kromě poznámek k mé práci jsem si začala plánovat domácí práce, kdy má kdo narozeniny nebo jaké akce mě čekají — a na to už mi jedna propiska nestačila.

Takže jsem si koupila sadu zvýrazňovačů a každý druh poznámek dostal svoji barvu. Tento systém mi vydržel asi 3 roky a pak nastal zvrat v mém životě, protože jsem objevila čínské eshopy a zjistila jsem, kolik různých samolepek se na nich dá objednat 😃

Najednou mi došlo, že si diář můžu i různě zdobit a místo toho, aby mi diář pomáhal organizovat život, tak jsem ho používala hlavně proto, abych měla kam lepit samolepky 😃

Moje dušička se tetelila radostí, že má tolik samolepek, a bylo to super, dokud jsem se nepřestěhovala k mému příteli a nezjistila, že těch samolepek mám faaakt hodně a nemám je kam dát.

To byl okamžik, kdy jsem se zamyslela nad stylem svého plánování. Plánování mi sice přinášelo radost, ale částečně i stres, protože jsem se snažila nalepit samolepky, kam to šlo, abych je využívala a mohla si koupit další, které se mi líbily, a neměla jsem na ně místo.

Pomalu, ale jistě se z mého plánování a tvoření místa radosti stávala otrava.

🍂 Méně samolepek, více radosti

A tak jsem se jednoho krásného dne rozhodla, že se většiny mé sbírky samolepek zbavím a nechám si jich jen pár. Něco jsem rozdala, něco prodala a něco vyhodila — a nechala si jen opravdu pár mých oblíbených.

Pak vyvstal další problém :D Já jsem sezónní člověk, takže potřebuji jarní samolepky, letní, podzimní, zimní atd., a to jsem najednou neměla. A přece nemůžu lepit podzimní listí, když je červenec :D

Trpěla jsem, ale odolala jsem touze si dokoupit další samolepky a používala jsem ty, co už jsem měla koupené.

Zatím se mi daří krotit se a nehromadit samolepky, i když od té doby, co jsem objevila Elis a její eshop, je to těžší :D

💕 Poděkování na závěr

Děkuji všem, kteří dočetli článek až do konce, a budu ráda, když si z něho odnesete to, že podporovat naše české tvůrce je super.

Moc se mi líbí, že Elis komunikuje se svojí komunitou a diskutuje s námi, co by se nám líbilo, a snaží se nám vyjít vstříc.

Za to dávám velký palec nahoru a zůstanu věrnou zákaznicí 💗