Když deník léčí | Příběh Marty

Rozhovor z Království kreativního plánování

Článek od Marty Valíkové

Rozhovor o tom, jak se z papíru, samolepek a deníku může stát tiché místo pro radost, klid a vnitřní oporu.

Marti, zkus se nám na začátek představit. Kdo jsi v „civilu“, co tě v životě těší a jak vypadá tvůj běžný den?
Jsem Marta a miluji svou rodinu. Mám 3 dospělé děti a těším se z 5 vnoučků. Ráda čtu, tvořím, v poslední době hlavně deník, poslouchám hudbu… Mám invalidní důchod, tak bojuju se zdravím. Denně se snažím psát a tvořit deník - je to moje terapie.
Psala jsi, že ses k pravidelnému psaní deníku a plánování vrátila až díky naší skupině Království kreativního plánování. Co bylo tím prvním impulsem, kdy sis řekla, že to psaní zase zkusíš?
Balíček od Elis, díky samolepkám jsem se dozvěděla o skupině a tam jsem viděla tvoření ostatních… Napadlo mě, co si zkusit psát deník a odměňovat se samolepkami… Šla jsem do toho.
Otevřeně říkáš, že ke kreativnímu deníku sedáš hlavně ve chvílích, kdy je ti „ouvej“. Jak přesně ti papír a samolepky pomáhají vyčistit hlavu, když je toho na tebe moc?
Vždy jsem měla ráda papírnictví… Když tvořím, zastavím tok různých myšlenek a soustředím se na papír, samolepky, stránku v deníku, aby se mi líbila a byla mi sympatická. Tím se mi uleví.
Dá se říct, že je pro tebe plánování forma terapie? Jaký rozdíl cítíš ve své psychice ve dnech, kdy si ten čas na tvoření uděláš, a kdy naopak ne?
Rozhodně ano. Když mi vyjde tvoření, citím se klidnější, vyrovnanější, víc v pohodě. A když to někdy nevyjde, už mi to chybí, nejsem celistvá 😊.
V tvojí tvorbě hrají velkou roli barvy a témata. Vybíráš si barvy podle toho, jak se zrovna cítíš, nebo spíš podle toho, jakou náladu si chceš navodit?
Asi spíš podle toho, jak se cítím. Neumím si říct tento měsíc to bude modrá, další měsíc žlutá. To prostě neumím. Zkusila jsem to teď v lednu, ladit vše do modra, ale moc mi chyběly barvy. Když barvy používám podle momentální nálady, jsem spokojenější.
Roční přehledy tě nechávají chladnou, ale v trackování spánku jsi našla velkého pomocníka. Jak ti tvůj „spánkový přehled“ pomohl v boji s nespavostí?
Se spánkem mám velký problém. Jsem noční sova. 😀 Stávalo se mi, že jsem do rána nezamhouřila oka mockrát do měsíce. Chtěla jsem mít přehled a začala si zapisovat kolik toho naspím v noci, kolik přes den a kolikrát se v noci probudím. Tím jsem si překvapivě pomohla, že už těch dní, co v noci nespím je méně, o hodně méně.
Tvé stránky obsahují i vděčnosti a náladovník. Pomáhá ti tohle každodenní zastavení se nad tím hezkým lépe zvládat stres a mentální přetlak?
Ano, pomáhá mi to. Každý večer se na dni snažím najít něco pozitivního. Třeba i drobnost. A když se nad zaznamenáním usměju, je to malý, hřejivý zázrak. 😊
Jaké části mají ve tvém diáři své pevné místo?
Jak už bylo řečeno, měsíčně stránka spánku a nálady a týdně tabulka vděčností. Každý den si večer plánuji další den. A vytvořím si stránku pro radost… někdy víc, když je potřeba. Do ‘diáře’ si píšu glykémii, hlídání, lékaře, něco malého za úkol, inzulín…
Pamatuješ si na svůj první balíček od Elis v papíru?
Jistě! Dodnes mám úsměv na tváři, když si na to vzpomenu. 😊 Tehdy jsem neměla moc dobrý den. Vzala jsem na poště obálku a zamyšlená šla domů. Po cestě jsem obálku otočila, bylo to jak kouzlo! Tak moc mě to zahřálo, že jsem se usmívala celou cestu domů. Doma jsem to vyfotila a hned poslala dětem i manželovi. 😊 Chlubila jsem se! 😀 Měla jsem ohromnou radost!
Co se v tobě odehrává ve chvíli, kdy balíček rozbaluješ? Máš nějaký svůj rituál, jak si ten moment rozbalování vychutnáváš?
Mám v sobě radostné napětí. 😊 V klidu si sednu a rozbaluji… Je to vždy moje kouzelná chvilka! 😊
Vím o tobě, že patříš mezi hodně věrné zákaznice. Čím si tě Elis v papíru získala?
Svojí krásou! Krásou samolepek, ale i krásou lidství s jakou se věnuješ zákazníkům. Je to nádhera v této uspěchané době. A za to jsem ti moc vděčná! Děkuji!😊
Naše komunita v Království je pro tebe místem klidu. Co je na téhle partě holek „na stejné vlně“ pro tebe to nejvzácnější?
Ta naše společná radost z tvoření. A to, jak se cítím, že tam prostě patřím.
Co bys vzkázala ženám, které se cítí pod tlakem a ve stresu, ale mají pocit, že si „čmárat do sešitu“ prostě nemůžou dovolit, protože mají moc práce?
Nevím, jestli mám právo v tomto radit, protože se nemůžu srovnávat s pracujícími… Ale i malá chvilka před spaním stojí za to. Je to opravdu uvolňující a ozdravné.
Proč podle tebe stojí za to dát šanci papíru, samolepkám a psaní?
Protože je to kouzelné, ozdravné, uspokojující, uvolňující…. Tak to mám aspoň já. 😊
Jaký je největší dar, který ti tvoření přineslo?
Pocit radosti, klidu, pohody… Pocit svobody, svobody v tvoření…
Děkuji Martě Valíkové za sdílení jejího příběhu.
Její slova jemně připomínají, že papír, samolepky a chvíle pro sebe mohou být malým každodenním místem klidu.
%s ...
%s
%image %title %code %s
%s